Je mi skoro 39 a cca před měsícem jsem zjistila, že jsem těhotná. Teda už jsem to tak trochu tušila, když jsem se objednávala na prohlídku, ale i tak jsem gynekologa upozornila, že jestli zjistí těhotenství, musí mi rovnou přivolat psychiatra. Já už totiž 4 děti mám. A pozor, ne jen ledajaké čtyři děti. Mám 4 kluky. K tomu manžel. Pět chlapů v chalupě a já.
Doktor provedl zběžné vyšetření, pak se chopil ultrazvuku a zcela klidně prohlásil: "Vy jste normálně těhotná." Už ani nevím, jestli jsem to řekla nahlas nebo si to jen pomyslela: "Co je na tom normálního?" Jenže pak doktor otočil obrazovku směrem ke mně a já uviděla hlavičku, ručičky, nožičky... vždyť už je to normální mimino! Všechna předchozí těhotenství totiž byla ultrazvukem odhalena už ve stádiu "váčku", kdy je na UTZ vidět jen takové šišaté nic.
Aby bylo jasno - nejsem žádná nedovzdělaná ženská, která ani neví, jak poznat těhotenství, natož aby věděla něco o antikoncepci. Můj poněkud laxnější přístup pramenil z toho, že 1) jsem nikdy v životě neměla pravidelný cyklus, takže těhotenství nešlo nikdy určit z toho, že "jsem to nedostala", 2) jsme za poslední půlrok měli nechráněné hrátky jednou jedinkrát a 3) jsem prostě ten typ, co doufá, že když bude problém dostatečně dlouho ignorovat, tak on možná zmizí sám (a někdy fakt zmizí!)
Takže pan doktor rychle dopočítal, že ten jediný nechráněný špás, jehož datum jsem si pro jistotu zapamatovala, nezůstal bez následků a přibližně 3. ledna nás bude o jednoho víc. Ještě že jen o jednoho!
Žádné komentáře:
Okomentovat